Už třetí ročník klání o nejúspěšnější picobalon vyhlásila brněnská hvězdárna. Tentoktát je ve hře 1.800 EUR na odměnách! Předchozí dva ročníky si získaly nejen mezinárodní pozornost, ale i mezinárodní účast a loňský vítěz Tom SP9UOB vsadil při sledování polohy svého výtvoru právě na APRS síť. Je vysoce pravděpodobné, že tomu tak bude i letos.
Účastníci soutěže mají za úkol sestavit zařízení schopné vysílat základní informace o své poloze (minimem dle pravidel je identifikace a přibližná výška) a vítězem je ten, kdo na základě techto dat prokáže, že se jeho vysílač udržel ve vzduchu nejdéle ze všech startujících.
„Po dvou úspěšných ročnících jsme odhodláni organizovat i ten třetí! Kvůli aktuální situaci jsme se ale rozhodli soutěž picoBalloon Challenge přesunout raději za začátek léta. Doufáme, že se do té doby situace poněkud zklidní a že se sejdeme na Kraví hoře, abychom se opět pokusili obletět zeměkouli,“ říká Ondrej Kamenský z dramaturgického oddělení Hvězdárny a planetária Brno. Organizátoři však ještě netuší přesný termín konání: „Kvůli aktuální situaci jsme se ale rozhodli soutěž picoBalloon Challenge přesunout raději za začátek léta. Doufáme, že se do té doby situace poněkud zklidní.„
Článek na webu hvězdárny konkretizuje pravidla: „Údaje se získávají rádiovým přenosem ve volných nebo radioamaterských pásmech. Při správném nafouknutí se sonda dostane do výšky až 10 kilometrů, kde se pak vznáší a nechá se unášet prouděním vzdušných mas. Takový picoBalloon představuje velice zajímavou výzvu pro konstruktéry – ať už jde o efektivní práci s hmotností sondy, energeticky šetrné programování a nebo rádiovou komunikaci.“ V praxi pak konstruktéři sahají k osvědčeným metodám komunikace via APRS na VHF a/nebo WSPR (digimód Joa K1JT familierně přezdívaný Whisper) na 14 MHz.
Zařízení váží 4,6 gramu!
Obě metody mají svoje výhody a nevýhody. Na straně APRS je plusem rychlost přenosu a tím i množství telemetrických dat (WGS souřadnice, výška, teplota vnitřní i venkovní, napětí na zdroji…), které zařízení nejen pořizuje, ale i přenáší. Mezi komplikace se pak řadí nutnost reagovat na konkrétní polohy a měnit kmitočet podle lokálních standardů a zásadní nevýhodou je velmi nízká možnost dopravit jakýkoliv packet z těch částí světa, které nejsou APRS nakloněny – nejen z oceánských oblastí Země, ale typicky z Afriky, z širokých oblastí Ruska apod. WSPR má výhodu v teoretickém dosahu, ale už jen řešení antény s dostatečným ziskem je oříšek.
Konstruktéři se samozřejmě potýkají s dalšími technicky náročnými úkoly, jako je nutnost vejít se s hmotností zařízení do 20 g a především vyřešit energetický problém – jediným řešením pro velmi dlouhý let je samozřejmě napájení ze solárního článku s tím, že jakmile se zařízení ocitne ve stínu, tak nevysílá.
Hlásit se mohou jednotlivci i týmy, uzávěrka přihlášek je v úterý 31. května 2021 o půlnoci.
Podělte se s námi se svými plány účasti na této akci!
Celé podmínky a další informace najdete zde na webu hvězdárny.
Napsat autorovi můžete na: